Poslední dobou není na nic čas, stačí mi to, když jdu po chodbě ve škole a slýším věty jako: ,,Ne, nemůžu, promiň, domů se dnes dostanu až kolem 7 večer.." nebo ,,Promiň, nemám čas!" Lidé prostě v dnešní době nemají čas, nejhorší však je, že mnoho z nich nemá čas ani na Boha. Za celý den jsou všichni v jednom kole, pracují, ať už v kanceláři, nebo někde u strojů, děti jsou ve školách, kroužcích a když přijdou domů, sedí u počítače a hrají různé hry, nebo (v těch lepších případech :D) se učí.. Nikdo nemá čas.
Ale teď mě napadá otázka, to nikdo nemá čas ani třeba na střelnou modlitbu?...na rozhovor s Pánem?... kam ten svět jen jde? Místo toho, abychom vnímali všechno kolem sebe, všechno to, co nám i v maličkostech dává Pan, máme na uších "sluchátka dnešního světa" a na očích "brýle nedostatku času"...
Četla jsem knihu o sv. Maxmiliánu Kolbem a zůstalo mi v mysli, že když byl Maxmilián těžce nemocný, položil své hodinky k soše Panny Marie, s tím, že odevzdává svůj čas jí.
... zkusme si dát takové předsevzetí, které žačneme v tomto svatém týdnu a nazvěme ho třeba "čas pro Pána" ;)
Vždyť i on si udělal čas a poslal svého syna, aby za nás dal svůj život, vykoupil nás... ;)
Komentáře
I já tím částečně trpím.
Markétko, článek je supeeeer a bohužel je pravdivý... no on čas často je, jen je často špatně využitý. A modlitba? Modlitba zabera jen "pár" minut... copak, když někoho máme rádi nám setkáním sním zabírá čas?
Myslím, že ne a střelná modlitba? to je to nejmenší co můžeme udělat...
Markéto drž se a přeji Ti vše dobré
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.